Mikrovlnná technologie: Rychlé řešení s háčkem

Tato metoda, která k nám dorazila z Ameriky, láká majitele nemovitostí na svou vysokou okamžitou účinnost a relativně nízkou fyzickou pracnost. Celý princip funguje na bázi interakce mikrovlnné energie s vodou obsaženou jak v samotném materiálu, tak v tělech živých organismů.

Zatímco u zdiva je vysoušení přímočaré, u dřeva narážíme na složitější strukturu. Dřevo totiž obsahuje vodu volnou i vodu vázanou v buněčných stěnách. Mikrovlnné vyzařování začne tuto vlhkost prudce zahřívat a odpařovat, čímž dochází k vysokému nárůstu teploty v celém profilu trámu.

Aby bylo hubení úspěšné, musí se larva uvnitř dřeva prohřát na teplotu nad 56 °C po dobu minimálně 10 minut. Pokud larva nezahyne okamžitě v průběhu ozařování, dochází k nevratným změnám v jejím organismu a umírá během několika následujících hodin.

Je to dobrá volba?

Tato šetrná metoda se používá všude tam, kde je po ní poptávka, a to zejména pro památkově chráněné objekty. Památkáři totiž v zásadě preferují jakoukoliv metodu, která nijak nenaruší původní historické dílo – například tak, jako to dělá klasická injektáž, při které je nutné do starých trámů vrtat.

I přes všechna lákadla a šetrnost k historickým prvkům však doporučujeme spíše raději zvolit hloubkové penetrační a impregnační nátěry. Ty na rozdíl od mikrovln nezajistí jen chvilkovou likvidaci, ale vytvoří ve struktuře dřeva dlouhodobou reziduální ochranu, která krov zabezpečí před novými nálety i budoucím napadením.